Jiu Jitsu

JIU JITSU je staré japonské bojové umění, pocházející údajně již z dob mythologických, nicméně jeho systematická výuka, jak lze usuzovat z nejstaršího dokumentu, dochovaném v zakladatelské škole KODOKANJUDO v Japonsku, začala patrně až v XVI. století našeho letopočtu. Původně se jednalo o doplněk boje s mečem, který přerostl v samostatné bojové odvětví.

Je to obranné bojové umění, které využívá kopů, úderů, různých metod škrcení, vychylovacích technik, hodů a páčení kloubů k neutralizaci útočníka. Důležitou roli hraje také kinetická energie protivníka, která je pomocí jiu jitsu využita proti němu samému. Je to také bojové umění i pro boj se zbraní. Důležitou složkou jiu jitsu je také atemi waza neboli cílené útoky na protivníkovy vitální body za účelem jeho ochromení např. oči, solar plexus, pohlavní orgány apod. Pro účely jiu jitsu se používá většinou judistické "těžší" kimono se silným lemováním límců pro trénování úchopů a hodů, neboť dochází ke značné námaze materiálu. Jiná kimona jako např. karatistická by totiž takovou zátěž vydržela jen po velice omezenou dobu, jelikož jsou vyrobena z tenčích a méně odolných látek.

Za použití hlavní poučky "ustup, jsi-li tlačen, přistup, jsi-li tažen" umožňuje zvítězit relativně slabšímu obránci nad silnějším, větším, i rychlejším útočníkem, proto je určeno všem lidem bez rozdílu pohlaví a věku.
Jiu jitsu řeší téměř všechny střetné situace v boji beze zbraně. Pokud některou takovouto situaci neřeší, neřeší ji ani žádné jiné bojové umění. Tohoto jsou si vědomy i různé ozbrojené sbory, proto Jiu jitsu začleňují do osnov svých výcviků Policie, Armáda, FBI a další vojenské nebo policejní složky na celém světě.

 

Styly

Japonské Jiu Jitsu

Zemí původu jiujitsu je Japonsko, kde toto bojové umění vzniklo jako pokračování a doplnění samurajského umění meče (kenjutsu). Přesné datum jeho vzniku není známo, stejně jako není znám žádný jeho zakladatel. Stylů, které se věnovaly boji méně ozbrojeného, nebo neobrojeného jedince proti lépe vyzbrojenému útočníku bylo mnoho a postupně se většina jejich technik objevila v jiujitsu, které se nikdy, na rozdíl od některých jiných bojových umění, nebránilo začlenění jakýchkoliv bojových prvků do svého technického potenciálu.

ukázka: Josef Linder, 10. Dan